Don Juan tančí

Ne, nebude řeč o známém svůdníkovi ani o menuetu z Mozartovy opery Don Giovanni. Dnešní článek chce vzdát úctu jednomu z nejúspěšnějších levobočků 16. století, který se zapsal i do dějin tance.

Don Juan d'Austria (1547 - 1578), syn španělského krále Karla V. a Barbary Blombergové, měšťanky z Řezna. Zpočátku vyrůstal u matky, ve věku tří let byl na tajný rozkaz Karla V. odvezen do Španělska, kde byl náležitě vychován. Až po králově smrti se však dozvěděl, že je jeho synem. Tehdy následník trůnu Filip II. vyhověl velkorysé otcově závěti, uznal levobočka za vlastního bratra a pod jménem Don Juan d'Austria jej roku 1559 povolal ke dvoru. Zhruba z té doby pochází i následující portrét:

Donu Juanovi byla určena duchovní dráha. O tu však nestál, měl příliš dobrodružnou povahu a bojovného ducha. Toužil po účasti na tažení na Maltu proti Turkům (1565), to mu však Filip II. nedovolil. Roku 1568 jej ale jmenoval velitelem spanělské středomořské flotily. Z podnětu papeže Pia V. byl pětadvacetiletý Don Juan d'Austria jmenován vrchním velitelem flotily Svaté ligy, která pod jeho vedením rozdrtila osmanské loďstvo v proslulé bitvě u Lepanta 7. října 1571.

Don Juan d'Austria proslul především svými válečnickými aktivitami a ne náhodně byl často zobrazován ve zbroji a s atributy síly:

Nechci zde však podrobně popisovat jeho život a kariéru, třebaže jsou velmi zajímavé. Jen připomenu, že byl také místodržícím v Nizozemí a že se spekulovalo o jeho sňatku s Marií Stuartovnou. Jeho činorodý život ale neměl dlouhé trvání. Zemřel v pouhých jednatřiceti letech, pravděpodobně na tyfus.

Chci se zde věnovat především jeho aktivitám souvisejícím s tancem. Don Juan d'Austria se totiž velmi dobře znal s tanečním mistrem Cesarem Negrim, který jej uvádí mezi významnými osobnostmi, jimž měl tu čest předvést své umění. V případě Dona Juana šlo s velkou pravdědobností o bližší vztah, protože u Negriho také bral lekce. To, co o princově vztahu k tanci víme, známe tedy hlavně z Negriho sbírek Le gratie d'Amore (1602) a Nuove Inventioni di Balli (1604).

Setkali se zřejmě vícekrát. Velmi pravděpodobně roku 1571, kdy byl Don Juan pověřen úkolem doprovázet habsburské prince Rudolfa (pozdějšího císaře) a jeho bratra Ernsta ze Španělska, kde měli u dvora získat náležitou výchovu. Když se roku 1571 vraceli přes Itálii do Vídně, ve společnosti Dona Juana, byl v Janově 29. července na počest všech tří uspořádány velkolepý banket – přijela knížata z Parmy, Florencie a Urbina, podávalo se 18 chodů, pětadvacet dam z nejlepší společnosti bylo oblečeno do šatů z bílého atlasu zdobeného hermelínem... Nesměl chybět ani tanec, pro potěšení panstva zatančil Cesare Negri.

6. května 1574 Negri pro Dona Juana tančil a také ho učil tančit v paláci Vigevano, kde princ tou dobou pobýval po návratu z tuniského tažení proti Berberům. Negri u něj zůstal osm dní, a jak vzpomíná, "... Jeho Jasnost se naučila mnoho krásných věcí, které se jí neobyčejně zalíbily...". Negri byl za tuto výuku velmi štědře odměněn.

26. června téhož roku byla v Miláně k poctě Dona Juana uspořádána velká maškaráda, jejímž autorem byl Negri (a ve své sbírce ji také důkladně popsal).

Don Juan d'Austria měl tedy k tanci velmi dobrý vztah, nejen že jej s potěšením sledoval, ale také se ho rád účastnil. Je docela dobře možné, že tančení mohl chápat i jako užitečný způsob tělesného cvičení, je totiž zaznamenáno, že když se s loďstvem vypravil proti turecké flotile, nad níž pak zvítězil u Lepanta, cestou tam tančil na palubě své galéry gagliardu. ¹⁾

---