Nástroje vznešenosti

Hudební nástroje můžeme klasifikovat z více hledisek – podle způsobu hraní, doby vzniku, použitého materiálu... Odtud je už jen krůček k žertíkům typu: "Hudební nástroje dělíme na hořlavé a nehořlavé."
Instrumenty lze třídit i podle účelu, k němuž jsou určeny; jsou-li účely vznešené a ušlechtilé, přenáší se tyto vlastnosti i na užívané hudební nástroje.

Spolehlivým měřítkem ušlechtilosti hudebního nástroje v období renesance a baroka je patronka hudby, svatá Cecilie. S dudami, píšťalkou či tamburinou ji nepotkáte, leda by jí ten šunt ležel u nohou v prachu:

Světice je hoden pouze nástroj, který stojí v hierarchii hodně vysoko. Nejčastěji proto bývá zobrazována s varhanami:

Ale podařilo se mi ji najít i s jinými nástroji. S loutnou:

A dokonce i s houslemi!

Housle (známé od 16. století a dlouho považované za nástroj taneční hudby) jsou však v rukou muzikální světice přece jen trochu riskantní, takže je tvůrci zobrazili s jistou opatrností: jednak je Cecilie drží jako nástroj violového typu a jednak autoři využili další pojistky vznešenosti – anděla a varhany.