Parson's farewell. Alias Farář.

Snad ani nemusím představovat jeden z nejrozšířenějších tanců české historické scény. Je jedním z nejdéle provozovaných, šířil se už v dřevních dobách 90. let, kdy se ještě v historickém tanci vůbec moc nevědělo o pramenech a ani se např. nerozlišovalo na ranou a vrcholnou renesanci, někdy dokonce ani na baroko a gotiku.

Rekonstrukce starých tanců se leckdy stává hlavolamem. Dobové taneční příručky v lepším případě nepopíšou všechno, co bychom o tanci a jeho konkrétním provedení rádi věděli, v horším případě ani neexistují. Jsme vděční za každou stopu, a za jednu z nejoceňovanějších považujeme dobovou ikonografii.
Ale pozor! Ne vždy je na obrazech tanec ústředním a do očí bijícím motivem. Někdy ho musíte i docela hledat.

Mnozí, kteří se věnují studiu kultury minulých dob a své objevy se snaží i nějak prakticky využít, zároveň usilují i o to, aby výsledky jejich snah byly historicky věrné, co nejvěrnější...
Jistě jste už setkali s výrazem "Přesné rekonstrukce tanců podle dobových pramenů." Upřímnější by bylo: "Děláme, co můžeme, aby to nebylo historicky mimo." Ale to nezní tak honosně a přesvědčivě.