Farářovo sbohem

Parson's farewell. Alias Farář.

Snad ani nemusím představovat jeden z nejrozšířenějších tanců české historické scény. Je jedním z nejdéle provozovaných, šířil se už v dřevních dobách 90. let, kdy se ještě v historickém tanci vůbec moc nevědělo o pramenech a ani se např. nerozlišovalo na ranou a vrcholnou renesanci, někdy dokonce ani na baroko a gotiku.

Faráře jsem si neoblíbila a dlouho jsem ho neměla ráda. Divný tanec, ve kterém se napřed skoro nic neděje a pak se začne divně běhat divnými směry... Když jste si to chtěli s někým zatancovat, to aby se napřed udělala schůze, protože ačkoli ho mělo v repertoáru tolik lidí, všichni ho tancovali nějak jinak.

Když něco nemáte rádi, prostě se tomu vyhýbáte. Snad proto mě jednou osud dovál na akci, kde jsem si během večera mohla či musela zatančit Faráře asi dvanáctkrát. Zvyk prý posiluje lásku. Ale kde žádná nevznikla, nebylo co posílit.

Před několika lety jsem ho zařadila do volné části plesu Alla Danzy, v očekávání, že neuvidím dvě stejně provedené verze. A tak se i stalo. Verzí, které se u nás tančí, je mnoho. Jsou ale správné? Je vůbec možné zrekonstruovat tento (a nejen tento) zcela jednoznačně a správně?

Zkusím tedy na tanci Parson's farewell vysvětlit, jak je to s rekonstrukcí tanců zapsaných v Playfordových sbírkách, tedy old country dances. ¹⁾

Sloka první:
Meet all, four slips to the left hand _._ Back all, four slips to the right hand _:_
Men rise once, Wo. rise once, rise all foure times, turn each others Wo. _._
We. rise once, men once, rise all foure times, turn each others women _:_

V praxi začínají všichni stejně (meet all), páry prostě dojdou k sobě, není uvedeno, jestli se partneři drží za ruku, nebo ne. Nehraje to větší roli. Ale i o tom se dá vést debata:
- Kdyby se měli držet, tak by tam přece mělo být lead, jakože pán vede dámu.
- Ne, lead se používá, když jdou všichni stejným směrem a tady nejdou.
- Jenže ve druhé sloce je ale lead, a tam se jde na opačné strany...
Takže máte-li v souboru demokracii a dostatek členů s názorem, který rozhodně MUSÍ zaznít nahlas, nedostanete se možná ani k druhému taktu, natožpak k refrénu. Většinou ale někdo zvučným hlasem pronese, že se budou držet, protože to vypadá dobře a je to logické. Tomuto člověku dávám za pravdu a vývoj tance mu to potvrdí.

Ve druhém taktu máme čtyři cvalové kroky doleva (four slips to the left hand). A opět na výběr: Všichni doleva? Nebo to platí jen pro pány a dámy se od nich naopak vzdálí a samostatně cválají doprava? Ve francouzských barokních tancích vládla symetrie, což může hovořit pro zrcadlové provedení. Viděla jsem v praxi obě varianty. Neřeknu vám, která je správná, musíte si vybrat. Řeknu vám jen, která se líbí mně: ta, kdy pár zůstává spolu a všichni dělají cvaly doleva.

Další dva takty už předmětem sporu většinou nejsou: back all – prostě všichni couvnou dozadu a zacválají tak, aby obnovili původní čtvereček.

Jsme stále ještě v první sloce, a dostáváme se k refrénu. V něm vévodí výraz rise. Většinou se tančí jako pozvednutí na špičky, někteří ho chápou jako pozdrav a významně střídavě hledí na své taneční kolegy.
Jednou muži, jednou ženy, pak všichni čtyřikrát? Jak si to vyložíme? Dvakrát muži a po nich dvakrát ženy, nebo všichni zároveň? Chce se vám čtyřikrát rychle nadzvednout na špičkách a ještě při tom kývat hlavou jako ta psí figurka před zadním oknem auta? Asi tak. Vyberte si, tady aspoň nikomu nekřížíte dráhu. Otočka s dámou vypadá jednoznačně, má to být vždy s protější dámou, ale i tu se najdou vykladači, kterým to nestačí, a trvají na točení napřed s jednou a pak druhou dámou.

Postupme ke druhé sloce.
Meet all, leade each others Wo. a D. to the left hand _._ Change hands, meet
again, take your own We. and to your places _:_
Men meet, cross right hands, then left pass over. turn
each others Wo. with your right hand, cross to you place againe, and
turn your own _._ We. as much with the Co. hands _:_

Opět se všichni setkají (meet all), a pak oba pánové povedou protější dámu směrem doleva. Musí ji tedy držet za ruku, ovšem bylo by podivné, kdyby předtím kráčeli vedle své vlastní dámy bez držení. Máme tedy zpětně podpořen názor, který vyžadoval držení vlastní dámy ve figuře meet all. Není sice napsáno, že se páry mají otočit, ale figura meet again tak nějak vylučuje couvání. V této části většinou ke sporům a kolizím, ani názorovým, nedochází.

Zajímavé to začne být v refrénu. Tam někdy v praxi vidíte roztodivné věci, jak k sobě pánové dojdou a plácnou si pravou a pak levou rukou (tou někdy i zpětně poté, co už se vlastně minuli), než se zatočí s dámou naproti. Jenže schematicky zapsanou figuru Men meet, cross right hands, then left pass over. turn each others Wo lze vyložit také jako: pánové jdou k sobě, minou se pravým ramenem, popř. podají si pravou ruku, pak zamíří doleva a zatočí se s druhou dámou. Tato figura se běžně používá jak ve čtverylkách 19. století (chaine des dames), tak i v současných country tancích (ladies chain), jen ji provádějí pouze dámy. Ostatně dámy ji tu mají po pánech zopakovat. Popsanou figuru jistě lze vyložit i jinak, pro uvedenou návaznost na zmíněné pozdější tance jí ale osobně dávám přednost. A také proto, že se opravdu dobře tančí.

Vzhůru ke třetí sloce:
Take your own by both hands, and meet with four slips, the the Co. We four
slips to the left hand _._ Meet again, take your own and to your places _:_
Turn your own with your right hands, men cross, and go all the S.
Hey to the Co. side and turne your owne _._ Turn your owne with the
left hands, We. cross, go the single Hey to your places, and turn
your owne _:_

S tou bývávalo opravdu veselo, protože figura Hey, předepsaná v refrénu, vedla k roztodivným výkladům a také k nestíhatelným a nepohledným slalomům.

Ale nepředbíhejme, i v první části si přišla lidová tvořivost na své. Prakticky všichni si vyložili stejně, že se partneři mají otočit k sobě, uchopit se oběma rukama, docválat v párech k sobě a přechytit si ruce s člověkem naproti, odcválat spolu zase ven a stejně se vrátit zpět do středu k původním partnerům. Dále už nastávaly odlišnosti – zatímco někteří ve cvalech pokračovali s původním partnerem až na původní místo, jiní v tuto chvíli cvaly zrušili a na místo si prostě došli nebo docouvali. Rozdíly tu naštěstí nezruší strukturu tance.

Zato refrén! Zažila jsem tam příšerné neestetické pokusy po společné zátočce dojít po diagonále na protější stranu a z ní se úprkem vrátit "po stranách čtverce" zběsilým pokusem o průplet na původní místo a zatočit se ještě tam. (Za stejnou dobu, kdy si v refrénu první sloky jenom jemně zahopsáte na špičkách a pak se v klidu zatočíte s protějškem.) Přišlo mi to šílené, navíc to každá skupina tančila trochu jinak a vždycky to připomínalo kravské dostihy. Byl to hlavní důvod, proč jsem na tento tanec zanevřela, zvláště když je tolik jiných a opravdu pěkných Playfordů.

Pak mi po letech došlo, že je to pošetilý přístup a že by bylo lepší podívat se důkladně do pramene. A ono to tam vůbec takhle šílené není.

Na začátku se má každý pán zatočit se svou dámou, za pravou ruku. Není udáno, jestli to má být celá zátočka, nebo jen náznak točení nebo jen výměna místa. Ať už se udělá jakákoli (mně se pro pohlednost líbí celá), pán má pak pokračovat průpletem (Hey) na protější stranu (Co. side), mine se tedy s druhým pánem levým ramenem (neboť tak to vychází), pravým ramenem s druhou dámou (která následuje svého partnera na opačnou stranu), na druhé straně se shledá se svou dámou a s ní se dotočí, aby skončil na pánském místě a ona na dámském. Jsou tedy všichni na opačných pozicích. A z druhé strany se vrátí "domů" podobným způsobem, jen se napřed partneři zatočí za levou ruku a jako první vyrážejí do průpletu dámy. Příjemné a elegantní, v souladu s pramenem.

A jaké z toho plyne poučení? Pokud jste tento tanec, stejně jako já, rádi neměli, zkuste moji verzi, má mezi tančícími značný úspěch. Máte-li svou jinou verzi a máte-li ji rádi, určitě vám ji nebudu chtít brát, zvláště ne v případě, že není v rozporu s původním pramenem. Doufám ale, že se mi podařilo vysvětlit, že odchylky v provedení mohou vznikat už jen tím, že původní zápis obsahuje jen schematické pokyny a že konkrétní řešení přinášela provozovací praxe, kterou my už dnes můžeme jen odhadovat.

---