Kráska a zvíře

Krásná dáma a zvířecí mazlíček, spojení, které malíři zobrazovali v historii dosti často. Zvěřinec to byl nanejvýš rozmanitý, nejslavnější, i když nikoli nejtypičtější, je asi Leonardovův portrét Cecilie Gallerani, dnes uložený v Krakově, známý jako Dáma s hranostajem.

Mohl to být i ptáček, pěkně se vyjímal třeba papoušek.

Je-li následující zpráva pravdivá, projevily nebývalou originalitu dámy španělské, aniž by přitom musely utrácet za exotické živočichy. Nechme promluvit Čeňka Zíbrta:

" ... největší tyranka a při tom i pošetilá třeštilka je bezpochyby — moda. Jakých nesmyslů tato panovnice často vyvedla, viděti na př. z toho, že r. 1679 španělské dámy jinak do společnosti nechodily, nežli s malým selátkem čili podsvinčetem na rukou. I k tanci je s sebou nosily, a když musely s tanečníkem do kola, nechaly ta roztomilá zvířátka po sále běhati, tak že se jich rochání pak lahodně s taneční hudbou mísilo." ¹⁾

Ikonograficky to bohužel doložit nemohu. Ledaže by...?

Ale ne, to je přece pes. Určitě pes. Ostatně ani století a původ dámy neodpovídají. Určitě pes.

Kočky ale v minulosti vůbec nebyly oblíbené jako dnes, lidé je příliš rádi neměli a spíš je trápili; proto je výše uvedený obraz dost výjimečný. Častěji se našly veverky, opičky a psíci vyšlechtění tak, že si často nejste jistí, jestli to není nějaká ta vyhynulá veverka.

A na závěr portrét dámy, která se o téma dovedla rozhodně opřít:

---