Obraz není fotografie

Dobové obrazy jsou leckdy jediným náhledem a vodítkem, které nás spojují s určitou dobou a lidmi, zabývajícími se v oné době nějakou konkrétní činností. Jenže obraz není fotografie a nemusí zobrazovat skutečnost realisticky. Často se o to ani nepokouší.

Vážně, to něžné objetí dámy kolem ramen, a klidné až netečné výrazy všech dam skutečně neodpovídají tomu, co by se na tak neklidné vodě dělo. Člověk na loďce v peřejích se chová a vypadá úplně jinak. Ale o to na tomto obraze nešlo. A proč by také mělo?

Co myslíte – našel by se dobrodruh (a tři dobrodružky), kteří by chtěli podobným způsobem realizovat dobové vodáctví? Pokud o tom skutečném aspoň trochu něco ví?

Výše uvedený výjev je jen jedním z detailů rozsáhlé kompozice, jež představuje lovecké výjevy u zámku Hartenfels, autorem byl Lucas Cranach starší. Datace spadá do roku 1540.

Co vidíme na tomto obraze?

Rozhodně zřetelnou snahu dostat na plochu obrazu co nejvíce zajímavých scén, s výraznou dominantou honosného šlechtického sídla.

Je zřejmé, že se tu pracovalo s fantazií diváků, a to není v umění nic neobvyklého. Divákovi dojde, že ten ležící pán vedle stojícího medvěda má asi velký problém, i když se tak netváří, a rozhodně by nechtěl být na jeho místě. Obrazotvornost diváka dotvoří, co znázorněno není, a to stačí; autor a přihlížející spolupracují.

Zajímavé je, že stejné téma (býval tehdy lov na jeleny hartenfelskou zámeckou specialitou?) ztvárnil i Lucas Cranach mladší, roku 1544, jako lov na jeleny pořádaný kurfiřtem Johannem Friedrichem:

Najdete rozdíly v pojetí? Byl syn větší realista než otec?