Titus

Dámy, nevíte jak se učesat na dobový ples, když nemáte dlouhé vlasy? Není třeba zoufat ani shánět se po vlasech umělých, pokud zvolíte to správné období, váš krátký sestřih směle obstojí.

Ani na konci 18. století je totiž všechny neměly. Móda je šílená a najde inspiraci všude, dokázala ji najít i pod gilotinou. Odsouzeným na smrt se stříhaly vlasy nakrátko, hlavně vzadu na krku, aby se snadněji... no však víte.

Mnoho Pařížanek prý v tom našlo impuls k novému účesu. A říkalo se mu hodně vznešeně: à la Titus.

Možná je to pravda, možná je to jen městská legenda... lidé mají takové morbidní příběhy rádi.

Faktem ale je, že se ke konci 18. století skutečně účesy z krátkých vlasů objevily, nejen u dam, ale i u pánů, u nichž byl krátký sestřih (ve srovnání s rokokovými napudrovanými copatými účesy) neméně revoluční. Mnozí asi ocenili nejen originalitu nového střihu, ale i jeho praktičnost – například jeden důstojník původem z Korsiky, který to dotáhl hodně vysoko.

Vydržely poměrně dlouho, i u dam ještě v prvním desetiletí 19. století. Vlastně ty střihy dost dobře známe, podobné střapatiny se do účesové módy vracejí dodnes:

A ještě několik inspirativních kreseb. Musel být opravdu dost známý a populární, když si vysloužil i dobovou karikaturu:

Ale proč Titus?

Nebylo to podle římského císaře, ten nebyl jediný toho jména. Vzešlo to z divadla, z Voltairovy hry Brutus. Dost drsný příběh, v němž Lucius Junius Brutus odsoudí k popravě vlastního syna Tita, který z lásky k etruské princezně zradil římskou republiku. V roce 1730 se hra nedočkala úspěchu, nelíbila se v těch časech počínajícího rokoka. Ale její znovuuvedení během revoluce ¹⁾ – to už byla jiná doba, to už diváci rozuměli. A v roli Tita hvězda první velikosti! François-Joseph Talma.

Tak si říkám: není pravděpodobnější, že módní účes lidé přejali spíše od obdivovaného herce?

---