Vzhůru na trh!

Už tu před časem byla řeč o tom, že vyobrazení tance můžeme najít i na obrazech, které svým názvem k tanci vůbec neodkazují. Typickým příkladem jsou ty, jejichž námětem jsou trhy. Překvapivé?

Ale to jen proto, že my dnes vnímáme trhy a tržiště pouze ve významu omezeném čistě na obchodní stránku věci. Dříve byly vnímány i jako příležitost k setkání se známými, navázání nových vztahů, vytržení z každodennosti... byla to prostě společenská záležitost. Navíc mnozí na tržišti vydělali úspěšným prodejem nějaké ty penízky, a hodlali si za ně také něco užít. Utráceli tedy za dobré pití, dobré jídlo, za muziku – a kde je muzika, tam už je jen krůček k tanci.

Ti, kteří se starými tanci zabývají, nechť si z toho vezmou poučení: vyplatí se podívat na obrazy, které mají v názvu slovo trh nebo svátek nějakého svatého, protože na takové svátky byl trh často vázán. Někde v rohu tam mohou být k nalezení tanečníci. Jde samozřejmě o tance lidového charakteru, a k těm často nemáme jiné prameny než ikonografické.