Vyšlo dne 3.10.2022

Století čtverylek

Čtverylka (quadrille) patřila mezi nejoblíbenější taneční formy 19. století. Byl to tanec skupinový, ve čtvercové formaci čtyř, případně dvou párů, který vtipně využíval známé figury užívané ve starších populárních tancích. V praxi to znamenalo, že tančíte to, co už umíte, jen je to jinak seskládané. A pokud figury umíte, ani si jejich pořadí nemusíte moc pamatovat, protože vám je bude napovídat ten, kdo řídí bál. Chytře vymyšleno, ne?

Je to zábavné, je to příjemné, je to velmi společenské, protože při čtverylce si zatančíte s více lidmi, než jen se svým partnerem. A je to i velmi noblesní, protože dobře koncipovaná a dobře zatančená čtverylka právem umožní tanečníkům zažít, že se jim povedlo něco skutečně pěkného.

Francouzská čtverylka, část III La Poule, Bál na Marjánce únor 2019

Nadprodukce čtverylek v průběhu 19. století (hlavně v první polovině) nebyla ani tak dána touhou veřejnosti osvojit si jich co nejvíce, mnohem víc byla motivována snahou tanečních mistrů udržet si svou důležitost a své příjmy. V té době totiž získávaly masovou oblibu tance párové, hlavně valčík, o něco později polka a kvapík. Kdo se je jednou naučil, ten už tanečního mistra zase tolik nepotřeboval. Jenže taneční mistři nadále potřebovali žáky. A pokud bály řídili a pořádali, což samozřejmě dělali, zařazovali na ně logicky repertoár, který si tancechtiví mohli osvojit jen pod jejich vedením. Proto vytvářeli čtverylky nové, proto se snažili získat zajímavé čtverylky ze zahraničí a představit svým klientům atraktivní novinky pro novou sezónu.

Absolventi kurzu tanců 19. století tančí Českou besedu na zámku v Novém Městě nad Metují, srpen 2020

Mnohé z nich ovšem sezónu nepřežily. Jen několik se jich skutečně zařadilo mezi stálice tanečního repertoáru, především Francouzská čtverylka a Dvořanka (Lancers/Lanciers), které skutečně obtančily svět od empíru až do secese a dočkaly se, jak už to u velmi oblíbených tanců bývá, četných obměn. Tyto dvě čtverylky se opravdu vyplatí umět i dnes, pokud si chcete dobře zatančit na tzv. devatenáctkových bálech.

V českém prostředí zazářila roku 1862 Beseda, později zvaná česká, 1) a nastoupila svou slavnou pouť (nejen) českými tanečními parkety, aby nakonec i zlidověla, což je vždy neklamným svědectvím mimořádné obliby tance.

Vznikaly ovšem i čtverylky z tanců, které se jinak tančí jako párové – mazurková, kvapíková, čtverylka à la Redowa nebo Schottisch. Setkala jsem se dokonce se čtverylkou polonézovou a západní Evropa zařadila i čtverylku polkovou (s tou se raději setkat nechci). Tyto čtverylky kombinovaly kroky příslušného tance se známými prostorovými figurami a představovaly pro mnohé příjemný způsob, jak se s příslušným tancem vypořádat – protože ne každý svedl improvizovat mazurku nebo šotyšku.


1) O tom, kolik později přibylo dalších krajových besed, píšu zde.